Stiskněte enter pro zobrazení výsledků nebo esc pro zavření.

Blackhole aneb astronautova hardcore odysea

České vývojářské studio FiolaSoft znali dosud především herní fajnšmekři, po několika hodinách s Blackhole se vám však toto jméno nesmazatelně vpálí do paměti. Dost možná se naučíte i jména jednotlivých vývojářů a během hraní je budete proklínat hezky jednoho po druhém. Pokud jste totiž alespoň trochu impulsivní povahy, strávíte nadávkami velkou část herní doby. Ale zároveň se u toho budete skvěle bavit.

Teď zemřeš

Po zhlédnutí několika trailerů a screenů by jeden nabyl dojmu, že je Blackhole roztomilá odpočinková sci-fi plošinovka, se kterou strávíte několik příjemných hodin. Nic nemůže být větším omylem. Tedy ano, plošinovka to je. Na nějakou pohodu ale můžete rychle zapomenout.

Při hraní si vyzkoušíte hodně širokou škálu pocitů – budete se vztekat a nadávat, někdy nevěřícně kroutit hlavou, jindy vítězoslavně máchat pěstmi. Kdo před pěti lety trpěl u skvělého Super Meat Boye, bude v Blackhole jako doma. Ono slovíčko hardcore, které se objevovalo v propagačních materiálech, charakterizuje hru naprosto přesně.

Džungle
Džungle

Virtuálním nešťastníkem, který si pod vaším vedením poctivě natrénuje umírání, je dlouho nevýznamný astronaut, který přežil ztroskotání své lodi na tajemné Entitě a nyní musí společně s umělou inteligencí Auriel zachránit své kolegy a opravit loď. K tomu je potřeba nasbírat dostatečný počet selfburnů, speciálních látek, které dokáží opravit vaše sešrotované plavidlo.

Se svým hrdinou se za audio doprovodu Auriel procházíte po úrovni a postupně odemykáte jednotlivé mise, ve kterých musíte sbírat zmíněné selfburny. Přestože se tyto miniúrovně odehrávají na relativně malém prostoru, dokáží zabrat neskutečné množství času, pokud hrajete na plný počet získaných selfburnů. Úroveň se vám naštěstí většinou počítá jako dokončená již při zisku jednoho z nich, takže pokud nemáte nervy na stoprocentní dohrání, můžete level rychle dokončit a pokračovat v postupu. Právě kvůli tomuto principu se u Blackhole těžko určuje herní doba – záleží na šikovnosti vašich prstů, síle nervů i způsobu hraní. Při alespoň trochu poctivém postupu ale není problém dostat se přes dvacet nebo třicet hodin, což je u plošinovky za pár stovek velmi solidní číslo.

Entita jako živá

Kromě klasického skákaní vás během hraní čekají také hrátky s gravitací. Všude po hře jsou rozesety speciální desky, které po aktivaci otočí gravitaci do některého ze čtyř směrů. V každém levelu tak musíte nejprve důkladně prozkoumat umístění desek a selfburnů, pochopit, co od vás hra chce, a pak to všechno nějakým zázrakem zrealizovat. Důležité ale je to, že přestože budete hodně umírat, nikdy nebudete cítit přílišnou frustraci z chování hry. Po pár neúspěšných pokusech většinou pochopíte fungování úrovně a následné skákání už je pouze otázkou vaší šikovnosti. Právě to vás bude hnát k dalším a dalším pokusům, dokud danou úroveň úspěšně nedokončíte.

Jedna z úvodních lokací
Jedna z úvodních lokací

Za co ale autoři zasluhují velkou pochvalu, je celkové zpracování hry. Ručně malované grafika je i při své jednoduchosti pastvou pro oči, jednotlivá prostředí skýtají unikátní scenérie a k tomu hraje parádní soundtrack. Tady opravdu klobouk dolů před skladateli, hudba v Blackhole je prostě výborná a má velký podíl na tom, že po sérii marných pokusů hru ve vzteku nevypnete.

Hodně se mluvilo také o českém dabingu, který obstarali někteří čeští a slovenští YouTubeři (například Martin Rota, Selassie či Nejfake). Práci odvedli kvalitní, někdo zní přirozeněji více, někdo méně, celkově vás ale dabing nebude nijak otravovat a vytrhávat ze hry. Pokud snad trpíte alergií na některého z mluvčích, není problém dabing přepnout do angličtiny.

Prostředí jsou různorodá
Prostředí jsou různorodá

Takže?

Suma sumárum, Blackhole naplnilo vysoká očekávání. Jde o opravdu náročnou plošinovku, která místy trochu přehnanou obtížnost vyrovnává výborným audiovizuálním zpracováním. Herní principy jsou ale logické, fungují jak mají a je tak radost prozkoumávat jednotlivé úrovně a hledat řešení.

Po delší době tady máme českou hru, na kterou můžeme být hrdí.

Za jediné výraznější zápory tak lze považovat jen občasné technické problémy (nemožnost přenastavit ovládání, sem tam chyby ve hře) a až příliš ukecané a rozvleklé promluvy jednotlivých postav, které nezachrání ani vcelku povedený dabing. Pro vyznavače plošinovek je ale Blackhole povinnost a minimálně zkusit by ji měli i ti, kteří tomuto žánru tolik neholdují. Po delší době tady totiž máme českou hru, na kterou můžeme být hrdí.

8 /10 hodnocení hry
Podobné články

Komentáře