Stiskněte enter pro zobrazení výsledků nebo esc pro zavření.

S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat

O třetím pokračování dnes již kultovní ukrajinské first person akce s prvky RPG a neobyčejně silnou atmosférou se dá s klidem říci, že bezezbytku naplňuje staré rčení „do třetice všeho dobrého“. Všechno dobré z předchozích dílů zůstalo zachováno a to ostatní bylo vylepšeno tak, že si do S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat, alespoň co se hratelnosti týče, nemůžou rýpnout ani ti největší hnidopichové.

K dokonalosti dotažená hratelnost, brilantně ztvárněný a skvěle fungující herní svět, opět výborná atmosféra, krásná grafika a navrch několik vylepšení – S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat.

Základní herní koncept zůstal prakticky nezměněn, což je ostatně dobře, protože mu není co vyknout. Opět tedy zavítáte do Ukrajiny blízké budoucnosti, na jejímž území se po druhém (samozřejmě smyšleném) výbuchu Černobylské jaderné elektrárny vytvořilo podivné pásmo, kterému se říká prostě Zóna. Toto záhadné území skýtá mnoho životu nebezpečných nástrah a zdaleka nejde jen o kontaminaci radiací.

V Zóně se vyvinulo několik živočišných druhů, které jinde na světě nenajdete, a tito mutanti, vyzbrojení dokonalými zabijáckými instinkty, ve vás spatřují nebezpečí, které je třeba eliminovat. Kromě nich si pro vás Zóna přichystala smrtící pasti ve formě anomálií, z nichž některé jsou pouhým okem neviditelné a o život vás připraví ještě rychleji než mutanti. Jako malý bonus navíc v Zóně dochází k nepravidelným uvolněním napětí, známým jako „emise“, před kterou je nutné se ukrýt, neboť je, jak jinak, smrtící.

Pokud uvažujete, proč tedy v Zóně vůbec někdo přebývá, vysvětlení je jednoduché: peníze. Každá ze smrtících anomálií totiž čas od času vyvrhne předmět, nazývaný artefakt, jehož vlastnosti jsou téměř zázračné a podle toho je také náležitě ceněn. Kromě lovců pokladů ale v Zóně přebývají i všemožní psanci a zločinci, skrývající se před zákonem, vědci, kteří se snaží odkrýt tajemství Zóny, a nakonec armáda, která v S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat hraje klíčovou roli.

Mezi vojáky totiž patří i vaše postava, major Děktarjev, čímž se mimo jiné liší Call of Pripyat od předcházejících dílů série, v nichž jste se vtělili do jednoho ze Stalkerů a v Zóně sledovali své vlastní zájmy. Avšak i přes to, že jste nyní nuceni řídit se rozkazy, nepůsobí hra šablonovitě a dává vám velkou dávku volnosti. Mimo hlavních misí budete samozřejmě moci opět plnit questy. Ty patří k několika málo věcem, které prošly vylepšením a je to na nich opravdu znát – už žádné stokrát opakované „jdi na místo X a přines věc Z“ nebo „zabij toho a toho“. Vedlejší mise v S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat jsou opravdu originální a i o něco náročnější, než jsme byli zvyklí. Skvěle využívají kooperaci s NPC postavami a také s jinými obyvateli Zóny. Časté jsou i epizodické mise, k jejichž splnění je potřeba určitý postup kampaní.

S tím souvisí opět o chlup vylepšená umělá inteligence a chování nehratelných postav, díky které Zóna opravdu žije a Stalkeři dělají to, co by nejspíše dělali v reálném světě. To samé platí pro mutanty – mnohokrát na svých putováních narazíte na smečku mutantů, lovících stalkerů nebo jiné mutanty. Navíc každý tvor má své zvyklosti a některé například lze potkat jen v noci. Střídání denních dob a počasí zde samozřejmě funguje na výbornou, jak je ostatně v této sérii zvykem.

Co poněkud zarazí je malý počet lokací, které jsou v S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat jen tři. Navíc mezi nimi nelze přecházet svépomoci, ale vždy je třeba využít služeb průvodce. To výrazně zrychlí přesuny, avšak je nutné počítat s tím, že průvodci nepracují zadarmo. S malým počtem lokací souvisí i subjektivní krátkost herní doby, která je však jednak daná rychlým spádem děje (místy opravdu připomíná spíše film, než hru) a navíc ji lze výrazně prodloužit v závislosti na počtu plněných vedlejších misí a zvolené obtížnosti. Co bohužel u S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat nenajdeme je nabídka různých konců, kterou ostatně postrádal i předcházející S.T.A.L.K.E.R. – Clear Sky.

Provedení herního světa je… luxusní. Nenacházím pro ně lepší označení. S.T.A.L.K.E.R. – Call Of Pripyat vás během pár minut naprosto pohltí svou propracovaností, protože tu zkrátka všechno funguje tak, jak by mělo. Navíc vás hra několikrát překvapí nečekaným dějovým zvratem. Co zaručeně ohromí je skvěle vystižená pompéznost sovětské architektury. Například obrovská výrobní hala Jupiter mi doslova vyrazila dech a příchod do Pripyatě systémem podzemních tunelů nejinak.

Grafická stránka zůstala prakticky stejná, což ale nijak nevadí, protože dokonale ztvárňuje špinavou a omšelou Zónu. Ozvučení je na tradičně vynikající úrovni a fyzika je zase o něco málo lepší, díky čemuž je například nutné vybírat si pečlivěji krytí.

Video

 

Podobné články

Komentáře